Stop povinnému dabingu v Česku, nahraďme ho původním zněním s titulky aneb kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem

Podnětem k vytvoření této výzvy je velice nízké hodnocení znalosti anglického jazyka v Česku samotnými obyvateli v průzkumu Eurobarometr 2012. Vidíme, že důvěru ve svůj cizí jazyk je zkrátka velice snadné ztratit, pokud se používáním neobnovuje. Co také můžeme konstatovat je, že každý v životě tu a tam potřebuje komunikovat v angličtině. Nejefektivnějším a z podobně velkých zemí (Dánsko, Švédsko, Norsko, Finsko, Anglie:)) osvědčeným receptem jak v populaci udržet znalost cizího jazyka i po dokončení vzdělání, je původní znění s titulky v každodenním televizním vysílání (krom dětských pořadů). Pravidelné čtenáře Blesku a jedince pospíchající k TV bychom zde chtěli varovat, že přečtení celého textu by pro Vás mohlo být užitečné!

Pokud máte alespoň elektronický zájem tohle v Česku zlepšit osvědčeným zavedením původního znění s titulky v českých televizích, připojte se k facebookové stránce a této petici. Podělte se o ni se studenty, učiteli, přáteli. Chceme sdružit takto smýšlející lidi, školy, získat zájem médií a usilovat společně o legislativní změnu. Usilujme o to, systematicky a v dlouhodobém horizontu zlepšit celému národu jazykovou vybavenost a připravenost do života, na úkor jisté pohodlnosti.

Proč potřebujeme mluvit cizím jazykem? Evropa se spojuje, celý svět se otevírá, lidé cestují za prací, za odpočinkem i za zážitky. I k nám do ČR, či přímo k Vám domů občas zavítá nějaký ten cizinec a je velmi skličující pocit, když mu chcete říci něco o své vlastní zemi, dozvědět se něco o té jeho a nemít jak.

Několik příkladů z osobní zkušenosti s pořádáním kurzů pro cizince každý druhý měsíc v Praze, hodnotím veskrze pozitivně, co se týče anglické vybavenosti lidí působících v cestovním ruchu, hotelích apod. Pak s organizováním konference pro zhruba 200 lidí, kde byla moje zkušenost jednoznačně negativní. Náš spolu-organizátor ze Švédska měl velké problémy domluvit se s českými firmami (reklamní materiály, večeře na lodi, autobusová společnost atd). Kdo hodnotí objektivně, Prahu by z tohoto hlediska příště vynechal. Kamarád přidává zkušenost s řadou posezení v restauraci s cizinci, kde vyjma podniků I. kategorie je prakticky nemožné pro obsluhu cizinci jídlo pomoci vybrat a objednat. Jako další příklad vezměme, když Váš potomek najde svého životního partnera/partnerku za hranicemi. Potom jazyková bariéra rodičů ovlivňuje celé životy a zabraňuje prožívání rodinného štěstí. To je částečně pochopitelné vzhledem k naší okupované historii, ale zároveň cítíme povinnost reagovat na průzkumy a signály z okolí a zlepšit jazykovou vybavenost pro další generace co nejdříve.

Může se zdát, že není kam pospíchat, ale uvědomme si, že za 23 let od revoluce už bychom se z televize angličtiny bývali něco naposlouchali a dnes by nám to přišlo jako samozřejmost.

Hlavní cíle a argumenty pro změnu tedy jsou:

Pevně věříme, že v dlouhodobém horizontu bychom v Česku byli štastnější a sebevědomější bez „povinného“ dabingu.

Autoři výzvy

David Švec (29), Ondřej Soukup (29) a Tomáš Hartl (28)

P.S. Vy, kteří jste naši výzvu dočetli až sem, podělte se s námi a s ostatními o Vaše názory na tuto otázku či o Vaše zkušenosti na email: info@stopdabingu.cz, či na FB stránku. Uvítáme pozitivní i negativní. Máme přece demokracii, tak si ji trochu užijme!

Podporovatelé (chronologicky):

Jak byl průzkum proveden se dočtete tamtéž http://languageknowledge.eu/about/ In the survey, every person is asked to state their mother-tongue (Native) and which other languages they speak well enough to have a conversation (Learned), and how well they speak those learned languages (basic, good or very good). In line with other studies, I consider a person knows a learned language when they state their knowledge of it is good or very good. I cross-checked the statistics on languageknowledge.eu with those that appear in the official Eurobarometer report and they are fully consistent.

http://languageknowledge.eu/about/ Data on sub-titling was retrieved from Wikipedia's article on Dubbing. The reason I included it is that, as you will see, the use of sub-titling rather than dubbing or voice over in the media is highly (and positively) correlated with the knowledge of foreign languages. Sub-titling on television may be the cheapest language school there is - that some countries still allow dubbing is just non-sensical. The other determining factor in explaining foreign language knowledge appears to be the size of a country's native languages: the more widespread they are (as a native or learned language), the less a country is likely to be multi-lingual.

Podpořte nás na Facebooku

Podpořte nás také svým podpisem, již nás podpořilo 356 lidí

Seznam podpisů

Jméno Příjmení Povolání Město
Daniel Kubík chemik Brno
Zuzana Dvořáková Učitelka, OSVČ Kutná Hors
Edita Matyasova Personální manažer Brno
Dagmar Machová PCB designer Uh.Hradiště-Míkovice
Michal Petr Technolog obrábění Frenštát pod Radhoštěm
Nina Černá Brno
Petra Hojna Guest Reviews Executive Den Haag
Věra Panáčková učitelka aj Blansko
Veronika Dobrovolna IT Brno
Jana Baráková administrativa Opatovice